
Orgánové hodiny
Prostřednictvím orgánových hodin se může každý z nás dozvědět o stavu proudění energie ve vlastních meridiánech.
Čínská medicína rozděluje den do dvouhodinových úseků, kdy každý je přiřazen jednomu z orgánů ( funkčnímu okruhu). Jako základní předpoklad platí, že se energie po meridiánových drahách pohybuje každý den v pravidelném rytmu. Toto je ovšem podmíněno tím, nebrání-li toku energie nějaká blokáda.
V orgánových ( vnitřních ) hodinách najdeme také principy jinu a jangu – například energie proudí přes dva meridiány jinové a poté přes dva meridiány jangové.
V tabulce lze najít vrcholovou fázi oběhu energie v jednotlivých orgánech. A protože celá východní medicína je založena na rovnováze tedy mimo jiné také na vztahu jinu a jangu o dvanáct hodin později je ve stejném orgánu oběh energie nejnižší.
Uvědomíme-li si tedy že se pravidelném čase opakovaně cítíme jinak, než po celý den např. horko, bolest v určitém místě, chlad, v noci často buzení se atd, jedná se s určitostí o problém daného funkčního okruhu. Bavíme se stále o energii čchi a jejím pohybu. Proto se také bavíme o blokaci toku energie v daném meridiánu.
Meridián = cesta energie
původ nauky o meridiánech hledejme v Číně, zemi s mnoha říčními toky.
Staří Číňané s oblibou přirovnávali lidské tělo k poli. Lidské tělo je „pole“ a meridiány jsou „zavlažovací kanály“.
Proběhne-li rozdělení energie rovnoměrným proudem a v dostatečné míře ( ne nadmíře), člověk je zdravý a výkonný. Pokud ale následkem vnějších vlivů nastane energetický nedostatek ( nebo nadbytek), vnitřní rovnováha se promění a projeví se zdravotní problémy.